Abstrakt
Poruchy srdečního rytmu jsou častým problémem klinické praxe a u nemocných v kritickém stavu jejich výskyt dále vzrůstá. Spektrum arytmií i jejich arytmogenní mechanismy, se kterými se u nemocných na jednotkách intenzívní péče setkáváme, jsou v zásadě obdobné jako v obecné populaci, ale jejich spouštěcí faktory se mnohdy liší.
Navíc i jinak prognosticky benignější typy arytmií mohou u nemocného v kritickém stavu představovat závažný klinický problém, a to především díky svým hemodynamickým konsekvencím, které mohou podmínit významné zhoršení orgánových funkcí a celkového stavu. Léčbu poruch srdečního rytmu je třeba vždy pečlivě a individuálně zvažovat.