Termínem tachykardií indukovaná kardiomyopatie se označuje systolická dysfunkce a dilatace komor s klinickou manifestací srdečního selhání u nemocných s chronickými tachyarytmiemi. Charakteristickým rysem tohoto onemocnění je částečná nebo úplná reverzibilita funkčních a strukturálních změn po úpravě srdečního rytmu.
Základem úspěšné léčby tachykardií indukované kardiomyopatie je proto vedle standardní léčby srdečního selhání především korekce tachyarytmie jako hlavního patofyziologického faktoru vzniku a rozvoje onemocnění.