Abstrakt
Cíl práce: Virus varicella zoster (VZV), původce planých neštovic a pásového oparu, v průběhu svého životního cyklu proniká do nervového systému, kde může vyvolat řadu neurologických komplikací. Neurologické příznaky zosterové infekce nemusí vždy bezprostředně navazovat na kožní projevy.
Zavedeni průkazu virové DNA pomocí polymerázové řetězové reakce, PCR, do rutinní diagnostiky neuroinfekcí ukázalo, že záchyt VZV v CNS je daleko častější, než se původně předpokládalo. Cílem studie bylo zhodnotit četnost záchytu DNA VZV v likvoru u neurologických pacientů, porovnat ji s četností jiných laboratorních známek aktivace VZV, charakterizovat klinické projevy infekcí u pacientů s pozitivním nálezem DNA VZV v likvoru a zhodnotit diagnostický přinos této metody.
Materiál a metody: U 438 neurologických pacientů, léčených v letech 2002-2004 na neurologických klinikách fakultních nemocnic Motol a Královské Vinohrady a na Klinice infekčních nemoci Fakultní nemocnice Bulovka, byly vyšetřeny IgG a IgM protilátky proti VZV v séru a intrathekální protilátky proti VZV v likvoru. Pro průkaz DNA VZV v likvoru byla použita vlastní metoda netsted PCR.
Pozitivní laboratorní nálezy byly konfrontovány s klinickým obrazem pacienta. Výsledky: Intrathekální protilátky proti VZV byly zachyceny u 19,6 %, IgM protilátky proti VZV v séru u 17,3% a virová DNA v likvoru u 9,4 % pacientů.
Klinická diagnóza byla ověřena u 16ti pacientů s potvrzenou pozitivitou VZV DNA v likvoru: U jediného dítěte (věk 2 týdny) to byla encefalitis jako komplikace těžké novorozenecké varicelly. U dospělých pacientů se v 5 případech jednalo o encefalitis, či meningoencefalitis (z toho ve třech případech se zosterem v anamnéze), u jednoho pacienta o těžkou ložiskovou hemorhagickou formu encefalitidy s fatálními komplikacemi, u dalšího pacienta provázela encefalitidu i myelitida.
Neuropatie byla diagnostikována u 4 pacientů: u dvou se jednalo o polyneuropatie nejasné etiologie, u dalších dvou o plexopatie horních končetin, v jednom případě s návazností na herpes zoster. Epileptické projevy byly zaznamenány u 2 pacientů.
U 3 pacientů byla diagnostikována roztroušená skleróza. Jeden pacient měl pouze nespecifické příznaky podobné chronickému únavovému syndromu.
Závěry: 1 Metoda PCR se osvědčila v diagnostice akutních onemocnění nervového systému. Průkaz virově specifických protilátek může být přínosný u některých chronických stavů. 2) Průkaz DNA v likvoru je přínosný u širokého spektra neurologických symptomů, a to i u pacientů, kteří nemají v anamnéze prodělaný herpes zoster nebo varicellu. 3) Pozitivní výsledky průkazu virové DNA v likvoru musí být interpretovány uvážlivě a s přihlédnutím k podrobné anamnéze a klinickému nálezu, případně výsledkům zobrazovacích a elektrofyziologických metod u pacientů s chronickými zánětlivými onemocněními, zvláště u těch, kteří jsou dlouhodobě léčeni imunosupresivy.