Účel studie: Derotační subtrochanterická osteotomie jako nezávislý chirurgický zákrok je jednou z možností léčby anteverze kyčle u dospívajících pacientů s dětskou mozkovou obrnou. V jiných indikacích je to jeden z kombinovaných chirurgických postupů pro rekonstrukci kyčelního kloubu.
Materiál: V období 1992-2005 byla derotační subtrochanterická osteotomie indikována u 74 případů, u ambulantních pacientů ve věku 9 až 18 let, s diplegickou nebo hemiplegickou mozkovou mozkovou obrnou. V 63 případech byla použita jako součást kombinované chirurgie.
Metody: Pooperační hodnocení bylo založeno na klinických a radiografických nálezech, míře migrace a Wibergově úhlu CE získaném po 2 a 6 měsících a poté každých 6 měs íců po operaci. Výsledky: Derotační subtrochanterická osteotomie samotná vždy vedla ke zlepšení klinického stavu a ke zvýšení Wibergova CE úhlu v průměru o 10 stupňů.
Pacienti s marginální nebo vysokou dislokací vykázali nejlepší výsledky, když byl bederní kloub rekonstruován před dosažením věku 9 let. U tří boků došlo opakovaně k dislokaci během jednoho roku po operaci.
Tito pacienti upadli zpět do stadia II klasifikace Vojta zjištěné před operací. Během příštích tří let se u tří dalších kyčlí objevila recidivující dislokace a u dvou došlo k lateralizaci (20%).
Diskuse: Rekonstrukční chirurgie pro neurogenní dislokaci u pacientů starších 10 let je spojena s problémy, stejně jako derotace spojená s varusovou osteotomií u abdukční nedostatečnosti. Na druhé straně samotná derotanční subtrochanterická osteotomie je indikována zejména u dětí starších 10 let, u nichž koriguje anteverzi kyčelního kloubu a zlepšuje chod.
Závěry: Úplné rekonstrukční postupy by měly být zváženy v prvních 10 letech života, kdy se hlavice femuru ani acetabulum výrazně nezmění. Derotativní osteotomie samotná je výhodnější než postupy kombinované s varusovou osteotomií.
U chodících dospívajících pacientů se doporučuje derotativní femorální osteotomie; to může být výjimečně použito v raném věku, pokud je přítomna výrazná asymetrie.