Cílem konzervativní i chirurgické léčby pacientů s dětskou mozkovou obrnou (DMO) je udržení kvality života a zařazení pacienta do kolektivu. Nedílnou součástí je zlepšení samoobslužnosti,na kterou má zásadní vliv kvalita chůze a unavitelnost při běžných aktivitách.
Oba tyto faktory doznačné míry závisejí na energatické náročnosti chůze. Energetickou náročnost můžeme odhadnout zátěžovým vyšetřením.
Při testu měříme a následně počítáme parametry související se spotřebou kyslíku nebo s tepovou frekvencí. Je-li dostupné vybavení, testujeme na běhátku, měříme spotřebu kyslíku a následně počítáme parametr O2cost, což je kyslík spotřebovaný na přemístění se o 1m.
Výhodou je nastavení intensity a dobrá reproducibilita. V opačném případě měříme tepovou frekvenci a počítáme parametr Physiological Cost Index (PCI), což je vzestup tepové frekvence potřebnýs přemístěním o 1m.
Testovat můžeme na volné podlaze. Výhodou je jednoduchost měřenía možnost testovat v terénu.
Pro oba zmíněné parametry jsou k dispozici referenční hodnoty. Energetická náročnost chůze dobře odráží zlepšení v pooperačním průběhu a lze ji využít také při výběru ortopedických pomůcek.