Abstrakt
Isoflavony jsou molekuly se schopností vázat se na estrogenní receptory a patří k nejlépe probádaným fytoestrogenům. V rostlinách účinkují jako antioxidanty, neboť jsou schopny inhibovat tvorbu superoxidových aniontů.
I když jsou isoflavony nazývány fytoestrogeny, nejsou totožné s estradiolem a nevykazují schopnosti buněčné proliferace. Často bývají rovněž označovány přívlastkem anti-aging, a to pro svoji schopnost ochránit samu rostlinu od agresivního slunečního záření. Toto tvrzení je podpořeno pozorováním, že rostliny ve vysokohorských oblastech mají větší obsah isoflavonů.
Isoflavony však kromě antioxidační aktivity vykazují aktivitu na estrogenových, progesteronových či androgenních receptorech, a to s různou afinitou i vnitřní aktivitou, což pravděpodobně stojí v pozadí jejich vyšší bezpečnosti v porovnání s klasickými přípravky s obsahem pohlavních hormonů. U isoflavonů z červeného jetele byl popsán výrazný inhibiční účinek na aromatázu (snížení tvorby 17beta-estradiolu ve specifických tukových tkáních, jako je např. prsní tkáň), což logicky naznačuje protinádorový účinek u estrogen-dependentních nádorů.
Velice podstatná se rovněž zdá být nižší afinita isoflavonů k alfa-estradiolovému receptoru (alfa-ER) před beta-estradiolovým. Zatímco beta-ER se nacházejí převážně v kostech, v epitelu krevních kapilár, prostatě a vyšších centrech CNS, alfa-ER jsou přítomny zejména v prsní a děložní tkáni.(1) Genistein a biochanin A jsou potentní, kompetitivní inhibitory 5-alfa-reduktázy, což může být velice významné u pacientů s karcinomem prostaty.
Genistein, daidzein a biochanin A rovněž indukují apoptózu a in vitro inhibují růst T-47D a MCF-7 nádorových buněk prsu.(1-3) Studie s ploštičníkem poukazují na jeho selektivně estrogenově modulační vlastnosti a na afinitu k dopaminovým D2-receptorům. Právě agonistické působení na dopaminových receptorech může vysvětlovat snižování návalů horka změnou pulsního uvolňování FSH a LH.(4)