Charles Explorer logo
🇨🇿

Horečka nejasného původu z pohledu infektologa

Publikace na 2. lékařská fakulta |
2006

Abstrakt

S pacienty sprotrahovanými febriliemi, jejichž příčina není zřejmá, se setkávají jak praktičtí, tak nemocniční lékaři. Horečka nejasného původu (v anglosaské literatuře označována zkratkou FUO podle Fever of Unknown Origin) téměř vždy představuje diagnostický problém, neboť onemocnění, která ji mohou způsobit, jsou velice rozmanitá a jsou doménou několika medicínských oborů.

Starší definice horečky nejasného původu dle Petersdorfa a Beesona je uvedena včlánku. Diagnóza horečnatého onemocnění by měla být stanovena uhospitalizovaného pacienta během sedmi dní.

Dle novější definice Duracka a Streeta, kterou autoři článku rovněž citují, by měla být příčina febrilií nalezena během třídenní hospitalizace nebo během tří ambulantních vyšetření, poté již při nezjištění příčiny spadá pacientova nemoc do kategorie horečky nejasného původu. Vreálných podmínkách většiny lůžkových oddělení by však mohlo být obtížné zorganizovat všechna potřebná vyšetření a obdržet výsledky během tří dnů hospitalizace, sedmidenní limit se jeví reálnější.

Autoři článku se zabývají převážně klasickou horečkou nejasné etiologie. Do této kategorie patří horečnatí pacienti, ukterých vdobě počátku febrilií není znám žádný imunodeficit a nejsou hospitalizováni na lůžkových odděleních smožným rizikem nosokomiální infekce.

Jiná situace je uskupiny HIV pozitivních nebo neutropenických pacientů (tab. 1). Horečka nejasného původu může mít infekční etiologii, dále se mohou uplatnit onkologická nebo autoimunitní onemocnění a další příčiny.

Zastoupení uvedených onemocnění se vrůzných věkových skupinách liší. Upacientů starších než 65 let bývají příčinou febrilií malignity a onemocnění pojiva častěji než umladších pacientů.

Udětí dominuje zejména infekce. Sdélkou trvání obtíží pravděpodobnost infekční etiologie klesá.