Abstrakt
Zavedení biopsie sentinelové uzliny do rutinní praxe a zlepšení metodik histopatologického a imunohistochemického vyšetření přineslo vyšší frekvenci detekovaných mikrometastáz. V současné době není jednotný názor na klinický význam těchto mikrometastáz, publikované studie o vztahu mezi přítomností mikrometastázy a průběhem onemocnění přinášejí rozdílné výsledky.
Cílem studie bylo vyhodnocení vlivu mikrometastáz karcinomu prsu v sentinelové uzlině k průběhu onemocnění. Typ studie: Retrospektivní studie.
Pracoviště: Gynekologicko-porodnická klinika FN Motol, Praha. Metodika: Retrospektivně bylo vyšetřeno 87 případů negativity sentinelové uzliny z období od ledna 2000 do prosince 2006.
Tkáňové bločky uzlin byly sériově vyšetřeny metodou hematoxilin-eozinem a imunohistochemicky. Dále bylo vyhodnoceno dalších 15 případů mikrometastatického postižení sentinelových uzlin ze stejného období, které bylo nalezeno již při zpracování uzliny v průběhu operace metodou "zmrazeného řezu".
U 67 žen s negativním nálezem v sentinelové uzlině a u 35 žen s mikrometastázou byl vyhodnocen průběh onemocnění. Průměrná délka sledování žen byla 60 měsíců (24-96 měsíců).
Výsledky: V původně negativním souboru sentinelových uzlin bylo sériovým vyšetřením a imunohistochemicky nalezeno 20 případů (23 %) mikrometastáz. Ve skupině žen s negativním nálezem (N0) došlo v 7 případech k vývoji recidivy nádoru (10,5 %) a ve skupině 35 žen s mikrometastázou (Nmic) nastala recidiva v 5 případech (13,3 %).
Ve skupině N0 jsme pozorovali dvě regionální recidivy a tři úmrtí, ze kterých však dvě úmrtí nesouvisela se základním onemocněním. Ve skupině Nmic došlo k jedné regionální recidivě a ke třem úmrtím následkem generalizace nemoci.
Závěr: V naší studii byl prokázán vztah mezi přítomností mikrometastázy a rizikem vývoje vzdálených metastáz a generalizací nemoci, avšak nikoli vztah k riziku regionální recidivy nemoci.