Obézní diabetik 2. typu je pacientem s vysoce rizikovým kardiovaskulárním profilem. Ten je dán nejen častou přítomností ostatních součástí metabolického syndromu u těchto pacientů (dyslipidemie, hypertenze, hyperkoagulační stav), ale takévysokou inzulinovou rezistencí.
Vysoká inzulinová rezistence a kompenzatorní hyperinzulinemie vedou k rozvoji inzulinorezistentní dyslipidemie a společně s působením zvýšené aktivity sympatiku také k rozvoji hypertenze. Představují tak závažné rizikové faktory rozvoje předčasné aterosklerózy a riziko zvýšení četnosti klinických kardiovaskulárních příhod.
V jejich prevencije nutno inzulinovou rezistenci a hyperinzulinemii snižovat. Mnoho obézních diabetiků 2. typu je léčeno inzulinem, který inzulinemii zvyšuje.
V naší práci se podařilo několika desítkám obézních diabetiků 2. typu se zachovalou vnitřní sekrecí inzulinu nahradit inzulinoterapii perorálními antidiabetiky, většinou v kombinaci několika preparátů.