Cíl studie: Genetické metody představují potenciál pro zpřesnění diagnostiky maligních ložiskových lézí pankreatu. Byla popsána řada onkogenu a tumor supresorových genů, jejichž mutace jsou sekvenčně akumulovány v procesu pankreatické onkogeneze.
Cílem studie je optimalizovat senzitivní genetický test využívající DNA extrahovanou z materiálu EUS-navigované tenkojehlové biopsie. Materiál a metodika: EUS-FNA podstoupilo 81 pacientů s karcinomem pankreatu a 20 pacientů s chronickou pankreatitidou.
Kvalitu FNA materiálu hodnotil cytolog on-site během EUS vyšetření. DNA byla extrahována přímo z cytologických nátěrů FNA po laserové mikrodisekci suspektních buněk.
Genetická analýza byla zaměřena na přítomnost mutací v onkogenu K-ras a ztrátu heterozygozity na chromosomech 9p a 18q, kde jsou lokalizovány tumor supresorové geny p16 a DPC4. Výsledky: Test na přítomnost aktivujících mutací onkogenu K-ras vykazuje senzitivitu a specificitu 70 % a 100 %.
Detekce ztráty heterozygozity dosáhla senzitivity a specificity 85 % a 64 % pro lokus 9p (p16), resp. 78 % a 57 % pro lokus 18q (DPC4). Kombinací testů pro K-ras a alelické ztráty v lokusu 9p bylo dosaženo senzitivity 92 % a specificity 64 %.
Závěr: Nejvyšší senzitivitu vykazuje genetický test kombinující detekci bodových mutací K-ras a ztrátu heterozygozity v lokusu 9p. Lze jej použít jako doplňkový test malignity u pacientů s ložiskovým postižením pankreatu, zejména tam, kde EUS-FNA ložiska neumožnila rozlišit mezi benigní a maligní diagnózou (v naší studii 26 % vzorků).