Familiární hemofagocytující lymfohistiocytóza (FHL) je geneticky podmíněné heterogenní onemocnění, charakterizované porušenou cytotoxickou funkcí T lymfocytů a NK buněk, které se typicky projevuje během prvních měsíců po narození. Není-li adekvátně léčeno, je během několika měsíců bez výjimky fatální.
FHL se v kavkazské rase vyskytuje s incidencí přibližně 1 případ na 50 000 porodů. Jedinou kauzální léčbou je transplantace hematopoetických kmenových buněk.
V posledních letech byl objasněn genetický podklad několika podskupin FHL. Přibližně u 30 % pacientů je FHL způsobeno mutací v genu, který kóduje perforin.
U další třetiny pacientů je podkladem FHL mutace genu UNC13D, který kóduje protein hMunc13-4. Zcela nedávno byl identifikován další gen STX11, který je lokalizován na 6. chromozómu a který kóduje bílkovinu syntaxin 11.
Absence všech třech identifikovaných proteinů narušuje proces exocytózy cytotoxických. granul. V této práci popisujeme pacientku s klinickým obrazem FHL.
Soubor experimentálních metod buněčné imunologie a molekulární biologie vedl k rychlé identifikaci deficitu perforinu jako příčiny onemocnění a ověření diagnózy. Pacientka podstoupila transplantaci hematopoetických kmenových buněk od nepříbuzného HLA shodného dárce, po které došlo k úpravě klinických i laboratorních projevů onemocnění a k normalizaci cytotoxické aktivity T lymfocytů a NK buněk.
U pacientky se FHL projevila typickými příznaky klinickými i laboratorními. Při adekvátní léčbě s následnou transplantací kmenových hematopoetických buněk se podařilo dostat onemocnění pod kontrolu a v současné době je dívka bez příznaků nemoci a normálně prospívá.
Jde to první případ FHL v České republice, kde byl jako příčina potvrzen deficit perforinu jak na buněčné, tak na molekulární úrovni.