Abstrakt
Příčiny vedoucí k osteoporóze se významně liší mezi dětmi a dospělými. U dětí a adolescentů se nejčastěji setkáváme se sekundární osteoporózou vznikající v důsledku chronického onemocnění a/nebo jeho terapie.
Diagnostika osteoporózy u dětí je založena na nálezech z DXA a anamnéze fraktur, přičemž při zvažování případného terapeutického zásahu je třeba kromě parametrů kostní denzity a anamnézy zohlednit též předpokládaný vývoj kvality, resp. pevnosti kosti podle aktivity základního onemocnění a jeho terapie. Nálezy DXA je třeba vždy interpretovat s přihlédnutím k antropometrickým parametrům, zejména k výšce a stadiu puberty, aby nedocházelo k falešnému přediagnostikování osteoporózy u dětí menších vzhledem ke svému věku.
Metody založené na vyšetření volumetrické kostní denzity přinášejí nový pohled na problematiku hodnocení pevnosti kostí u dětí. Následující článek shrnuje současné názory na diagnostiku poruch pevnosti kosti u dětí se zvláštním zřetelem na indikace denzitometrických vyšetření u dětí.