Změna bazálního inzulínu z NPH na inzulínový analog detemir vede k dlouhodobému zlepšení ranní glykémie nalačno u dětí s diabetes mellitus 1. typu: výsledky roční multicentrické studie
Abstrakt
Východisko. Zkušenosti s dlouhodobě působícím inzulínovým analogem detemir u diabetických dětí jsou velmi omezené.
Cílem této studie bylo zhodnocení parametrů kompenzace diabetu po změně inzulínu NPH na inzulín detemir u dětí s diabetem 1. typu (DM1). Metody a výsledky.
Provedli jsme nerandomizovanou, observační, multicentrickou studii, která analyzovala parametry kontroly diabetu u 72 dětí (průměrný věk 10,6 +- 4,7 roku, věk při diagnóze 6,2 +- 4,3 roku) převedených z NPH na detemir ve čtyřech dětských diabetologických centrech. Děti byly sledovány ve 3 měsíčních intervalech po dobu 1 roku.
Kromě uvedené intervence neproběhla žádná změna typu inzulínu nebo inzulínového režimu. Střední hodnota HbA1c poklesla ze 6,9 % na začátku sledování na 6,4 % po 3 měsících terapie (p = 0,0003).
V dalších měsících jsme pozorovali postupné zvyšování HbA1c na výchozí hodnoty. Ranní glykémie nalačno se signifikantně snížila 3 měsíce po změně bazálního inzulínu ve srovnání s výchozí hodnotou (střední hodnota rozdílu byla 2,1 mmol/l, CI 95% 1,5-2,6, p = 1,4*10-10), přičemž tento efekt přetrvával po celou dobu sledování (střední hodnota rozdílu 2,6 mmol/l ve 12 měsících vs. vstupní hodnota, p < 10-8).
Závěry. Změna terapie z inzulínu NPH na inzulín detemir vede k přechodnému zlepšení HbA1c a dlouhodobému snížení ranní lačné glykémie u dětí s DM1.