Význam vyšetření energetického metabolismu, tělesného složení a ukazatelů pokročilosti jaterního onemocnění pro predikci krátkodobé mortality po transplantaci jater a pro odhad míry využití nemocničních zdrojů
Abstrakt
Cíl: Cílem této prospektivní studie byla identifikace faktorů předpovídajících výsledky transplantace jater pro přežití a využití nemocničních zdrojů. Materiál a metody: V prospektivní studii bylo 69 pacientů po transplantaci jater ze skupiny 104 pacientů, kteří trpí chronickým onemocněním jater, hodnoceno v IKEMu v letech 2001-2003.
Doba po transplantaci byla minimálně 6 měsíců. Během tohoto období zemřelo sedm příjemců.
Byl zkoumán energetický metabolismus a využití substrátu nepřímou kalorimetrií, složení lidského těla pomocí antropometrie a metoda DEXA. Byly provedeny základní biochemické, hematologické a klinické zkoušky a bylo vypočteno skóre Child-Pugh a MELD (Model pro konečné onemocnění jater).
Byly měřeny plazmatické koncentrace IL-6 a HGF (růstový faktor hepatocytů). Byl proveden test číselného spojení a clearance indokyaninové zeleně.
Univariační a multivariační analýza vztahových proměnných charakterizovala stav příjemce před transplantací do úmrtnosti a byla provedena míra využití nemocničních zdrojů. Výsledky: Prediktivní faktory nepříznivého výsledku byly vysoký věk, nízký albumin a vysoká koncentrace močoviny.
Vysoké BMI, MELD a Child-Pugh skóre byly prediktivní faktory pro vyšší využití zdrojů nemocnice. Retence indokyaninové zeleně významn ě korelovala s Child-Pughovým a MELD skóre.
Nízká plazmatická koncentrace IL-6 byla prediktivním faktorem pro nepříznivý výsledek transplantace. Hypermetabolismus vyjádřil více než 20% rozdíl mezi měřeným a očekávaným výdajem energie v klidu nebyl prediktivní pro nepříznivý výsledek transplantace ani pro měření složení těla.
BMI byl významně vyšší u skupiny pacientů s vyšším využitím zdrojů. Závěry: skóre Child-Pugh, skóre MELD a funkční jaterní test indokyaninové zeleně se v predikci výsledku transplantace ukázaly přibližně na stejné hodnotě.
Podrobné prozkoumání energetického metabolismu a složení těla nebyly pro prognózu důležité. Koncentrace IL-6 a HGF v plazmě byly důležitými prediktivními faktory pro mortalitu a zvýšené využití nemocničních zdrojů.