Mají intersticiální plicní procesy u dětí a idiopatická plicní fibróza dospělých společný imunopatogenetický podklad?
Abstrakt
Úvod: Idiopatická plicní fibróza (IPF) je závažné plicní onemocnění charakterizované patologickým hojením mnohočetných alveolárních lézí. V tomto procesu velmi pravděpodobně hraje roli nerovnováha regulačních, profibrotických a antifibrotických cytokinů.
Dětské intersticiální plicní procesy (IPP) jsou řídce se vyskytující nemoci, které mají lepší prognózu než IPF dospělých. Je známo, že genetický podklad pro některé dětské a dospělé IPP může být v některých případech shodný, kupříkladu v případě mutace genů pro surfaktantové proteiny.
Není ale známo, zda polymorfismy cytokinových genů, které určují průběh imunopatologické reakce v plicích, mohou být shodně zastoupeny u dětských IPP a u IPF dospělých. Cílem naší studie bylo vyšetřit a porovnat genové polymorfismy cytokinů u dospělých pacientů s IPF a u dětí s IPP a porovnat s kontrolní populací a mezi sebou navzájem.
Materiál a metody: Bylo vyšetřeno 56 pacientů s diagnózou IPF a 19 pacientů s dětskými IPP. Kontrolní soubor tvořilo 145 zdravých nepříbuzných jedinců kavkazoidní rasy.
U všech pacientů byly vyšetřeny polymorfismy genů IL-1alfa, IL-1beta, IL-1R, IL-1RA, IL-2, IL-4, IL-6, IL-10, IL-12, TNF-alfa, IFN-gama, TGF-beta, IL-1 beta, IL-2, IL-4 a IL-4RA metodou PCR- SSP. Výsledky: Při porovnání genových polymorfismů v promotorové oblasti IL-4 mezi skupinou IPF a kontrolami jsme zjistili významné rozdíly na pozicích IL-4 (-590) a (-33) a v haplotypu 1 IL-4 (-1098) (-590) (-33).
Mezi skupinou dětí s IPP a kontrolní skupinou byla v zastoupení jednotlivých polymorfismů tendence k rozdílům v promotorové oblasti genu pro IL-1 beta a v promotoru genu pro IL-10 na pozici (-819) a (-592) a také v haplotypu 1 IL-10 (-1082) (-819)(-592). Nebyl shledán statisticky signifikantní rozdíl ve výskytu genových polymorfizmů vyšetřovaných cytokinových genů u pacientů s IPP dětského věku ve srovnání s dospělými pacienty s IPF.
Závěr: Naše studie podpořila naši předchozí hypotézu o vlivu genových polymorfizmů cytokinů, a to jmenovitě polymorfizmů promotorové oblasti genu pro IL-4, v patogenezi IPF. Promotorové polymorfizmy genu pro IL-4 mají vliv na produkci tohoto cytosinu, a tudíž pravděpodobně ovlivňují posun imunitní odpovědi směrem k tzv.
TH2 typu. Sporadické dětské IPP pravděpodobně nemají shodný imunogenetický podklad jako dospělá IPF.
Pokud zde mohou hrát roli nějaké genové polymorfizmy, pak to mohou být spíše polymorfizmy v genu pro IL-10, spojené s nízkou produkcí IL-10. To by pak mohlo vést k příklonu imunitní odpovědi spíše k TH1 typu s protektivním vlivem proti nadměrné fibropodukci, což by mohlo vysvětlovat výrazně lepší prognózu dětských IPP.