Abstrakt
Řešení intrakapsulárních zlomenin krčku femuru je stále nedořešenou otázkou současné traumatologie pohybového aparátu a je předmětem mnoha opakovaných diskusí. Pod pojem intrakapsulární zlomeniny se řadí subkapitální a mediocervikální zlomeniny.
Hlavní cévní zásobení hlavice je zajištěno cestou retinakulárních cév, jejichž důležité větve (tzv. posterosuperiorní) probíhají po horní ploše krčku. Tyto cévy jsou zodpovědný za zásobení cca 2/3 hlavice femuru v dospělosti.
Zbývající část hlavice zásobují především posteroinferiorní retinakulární cévy (pronikají do hlavice přes mediáln í Weitbrechtovo retinakulum) a cévy v lig. capitis femoris. Mezi těmito třemi cévními systémy existují variabilní intraoseální anastomózy.
Především dislokované zlomeniny poškozují cévní zásobení hlavice, čímž se zvyšuje riziko posttraumatické avaskulární nekrózy hlavice femuru a také riziko vzniku pakloubu. K rozvoji nevratných změn v oblasti hlavice přispívají: velká primární dislokace zlomeniny (dislokované subkapitální zlomeniny, dle AO klasifikace typ 31 B.3), časový odstup mezi operací a úrazem (větší jak 6 hodin), vyšší věk pacienta, další faktory (celkový interní stav, kouření, osteoporóza, typ osobnosti pacienta - nespolupráce při rehabilitaci).