Ve svalové tkáni při myasthenii gravis (MG) byly už dříve popsány histologické změny (lymfocytární infiltráty, atrofie vláken II. typu). Patogeneze těchto změn však zůstala nejasná.
V naší studii jsme provedli systematickou analýzu svalových biopsií pacientů s MG s cílem zmapovat histopatologické změny mimo nervosvalovou ploténku, objasnit spojitost těchto změn s vlastní MG a stanovit jejich případný prognostický význam. Soubor a metodika: Biopsiem. sternothyroideus 207 pacientů s MG odebrané během thymektomie byly analyzovány histopatologicky, histochemicky a morfometricky.
Výsledky byly korelovány s klinickými a laboratorními parametry onemocnění. Výsledky: U 143 pacientů jsme v svalové tkáni nezaznamenali žádné histopatologické změny.Ve 20 případech jsme v intersticiu svalové tkáně nalezli infiltraci lymfocyty; na rozdíl od polymyozitidy se však jednalo o zralé naivní CR45RA+ T lymfocyty.
Lymfocytární infiltrace měla vztah k onemocnění thymu. Ve 35 případech jsme morfometricky zjistili atrofii vláken II. typu, korelující s léčbou kortikosteroidy.
Tito pacienti dosáhli remise onemocnění po delší době než pacienti bez atrofie. Ve 12 biopsiích jsme nalezli nevýrazné známky porušeného mitochondriálního metabolizmu, ve 34 případech byla přítomna angulární atrofická vlákna; pro žádnou z těchto změn jsme neprokázali prognostický význam.
Závěry: Strukturální změny svalové tkáně při MG mimo nervosvalovou ploténku většinou nejsou odrazem vlastní MG; spíše se jedná o důsledek onemocnění thymu nebo dlouhodobé terapie kortikosteroidy. K diskuzi zůstává otázka, zda má smysl u pacientů s MG svalovou biopsii během thymektomie nadále provádět, přínos získaných informací je spíše sporný.