Insuficience SHOX genu je jednou z poměrně častých příčin geneticky podmíněné růstové retardace. SHOX gen je lokalizován v pseudoautozomální oblasti 1 (PAR1) obou pohlavních chromozomů (Xp22.3, Yp11.3).
Jedná se o regulační gen kódující tvorbu transkripčního faktoru, který hraje významnou úlohu v růstu dlouhých kostí. SHOX gen nepodléhá X-inaktivaci a za fyziologických okolností je přítomen ve dvou funkčních kopiích.
Haploinsuficience SHOX genu (v důsledku delece nebo bodové mutace) se vyskytuje u 2,4 % jedinců s malým vzrůstem (< -2,0 SDS) a bývá provázena kostními odchylkami: Madelungovou deformitou předloktí, zkrácením středních segmentů dlouhých kostí (mezomelie), výraznějším zakřivením radia a tibie, kratšími metakarpy a metatarzy (především krátký IV. metakarp nebo metatarz) a gotickým patrem. Insuficience SHOX genu zahrnuje kontinuum klinických jednotek s různou tíží projevů: od závažného postižení u pacientů s Langerovým syndromem (homozygotní formou defektu SHOX genu), přes mírnější fenotyp u Lériho-Weillova syndromu (LWS) až k izolované růstové retardaci (ISS).
Delece SHOX je rovněž součástí Turnerova syndromu; ten také pomohl v roce 1997 gen identifikovat a stal se výchozím modelem pro léčbu růstovým hormonem. Podávání růstového hormonu pacientům s haploinsuficiencí SHOX genu významně ovlivňuje růstovou rychlost a tím zlepšuje prognózu výšky v dospělosti.
Nálezy jsou srovnatelné s výsledky léčby somatotropním hormonem u dívek s Turnerovým syndromem. Prokázaný deficit SHOX genu (potvrzený DNA analýzou) se stal v roce 2008 jednou z indikací k léčbě růstovým hormonem i v České republice.