Abstrakt
Cíl studie: Přehled současných znalostí a klinických studií o využití imunoterapie v komplexníléčbě ovariálních epiteliálních zhoubných nádorů.Typ studie: Literární přehled.Název a sídlo pracoviště: Gynekologicko-porodnická klinika, 2. LF UK a FN Motol, Praha, Ústavimunologie 2.
LF UK a FN Motol, Praha.Souhrn: Současným standardem léčby ovariálních karcinomů je kombinace operace a chemoterapie.Tato léčba však nedokáže eliminovat všechny nádorové buňky. Jedním z efektivních přístupůby mohla být imunoterapie v kombinaci se standardní léčbou.
Její výzkum zahrnuje využití cytokinů,protilátek a protinádorové vakcinace. Cytokiny užívané ve výzkumu jsou IFN α, IFN γ, IL-2,GM-CSF.
Monoklonální protilátky působí jako "zvýrazňovače" nádorových buněk pro cytotoxickéimunitní buňky, např. trastuzumab - protilátka proti HER-2/neu (Herceptin), MAb B.43.13 - protilátkaproti CA 125 (OvaRex) nebo v radioimunoterapii jako nosné médium cílené na nádorový antigen- pemtumomab (90Yttrium-CC49). Protinádorová vakcinace spočívá ve stimulaci imunitníchbuněk k vyšší reaktivitě proti nádoru aplikací buněk prezentujících nádorové antigeny.
Používajíse nejčastěji dendritické buňky, dále stimulované imunitní buňky získané přímo z nádoru (tumorinfi ltrující makrofágy či lymfocyty), nebo přímo geneticky upravené nádorové buňky zbavené svéproliferační aktivity. Účinnost imunoterapie je ovlivněna velikostí nádoru v době imunoterapiea předchozí léčbou. Je doprovázena nízkou toxicitou.
Imunoterapie má zřejmě perspektivy v potenciaciúčinku primární chemoterapie nebo v konsolidační léčbě minimální reziduální nemoci.Její význam v současné době ověřují klinické studie.