Diagnostika a léčba gastroduodenálního vředu dosáhla v posledních desetiletích významného pokroku vlivem rozvoje endoskopické techniky a pochopení principů inhibice sekrece kyseliny solné antagonisty H 2 receptorů a blokátory protonové pumpy. Antisekreční léčba významně přispěla k hojení gastroduodenálních vředů, ale neměla účinek na výskyt rekurencí.
Zásadní změna nastala teprve v souvislosti s objevem H. pylori a zavedením eradikační léčby do klinické praxe. Účinek této terapie podstatně ovlivnil hojení vředů a snížil jejich rekurenci. Zásadně tak zredukoval nároky na chirurgickou léčbu.