Žilní poruchy, zejména s funkčním selháváním žilního systému a následnými kožními a trofickými projevy až po bércový vřed, jsou epidemiologicky závažnou skupinou onemocnění dolních končetin. Na podkladě prokázaných organických změn dochází k rozvoji klinických symptomů souhrnně označovaných jako chronická žilní nedostatečnost.
Onemocnění je provázeno nízkou mortalitou, má však vysokou morbiditu a velmi nepříznivě ovlivňuje kvalitu života pacienta.