Abstrakt
Studie se zaměřuje na analýzu britsko-egyptských vztahů v letech 1892-1907, kdy zastával post britského generáIního konzula v Káhiře lord Cromer. Koncem osmdesátých let 19. století získala okupace Egypta trvalý ráz, což vedlo ke vzrůstajícím britským zásahům do chodu egyptské administrativy.
Když v lednu 1892 chedív Tawflq zemřel, britská pozice se v důsledku nástupu jeho anglofóbniho syna Abbáse II. Hilmího zkomplikovala.
Následující dva roky se musel lord Cromer potýkat s chedívovými postoji, které se postupne vyhrazovaly vůči britské přítomnosti v zemi. Ačkoli krize z let 1893-1894 byly krátké a nenásilné, přesto zanechaly šrámy na britsko-egyptských vztazích. Časem se proti posilování britské přítomnosti v zemi vzedmulo nacionalistické hnutí.
Navzdory skutečnosti, že lord Cromer se snažil Egypťany přesvědčit o pozitivnich aspektech trvalé britské okupace, nacionalistické tendence nadáIe sílily. Za mezník Cromerovy éry lze považovat tzv. dinšawajský incident, diky němuž poprvé od roku 1882 získali egyptští nacionalisté podporu britského veřejného mínění a který přispěl i ke Cromerovu odchodu z Egypta.