Abstrakt
Tento příspěvek mapuje proměny, kterými v období antiky a středověku prošlo označování a chápání jevů spojených s veřejným míněním. V centru zájmu zde stojí skupina nejdůležitějších slovních výrazů, které tyto jevy označovaly (fama, existimatio či opinio u Římanů, fama publica či communis opinio ve středověku aj.).
Zvláštní pozornost je věnována tomu, že v římském společenském životě bylo znatelné rozlišení mezi výrazem fama, která vyjadřovala obecné mínění, a rumor, které bylo míněním plebsu, tedy nehodnotným a nespolehlivým. Pojem fama, častěji spíše fama publica, pak ve středověku označovala lokální síť znalostí, mechanismus kolektivního hodnocení jedince.
V tomto smyslu byla rovněž důležitou součástí soudních procesů. Oběma zkoumaným historickým etapám je pak společná problematika fám, neboť právě fáma v dnešním slova smyslu v nich obecné mínění často představovala a zakládala.