Abstrakt
Velká část recentních odborných studií se zaměřovala na možný evoluční původ a adaptivní hodnotu preferencí a výběru partnera u heterosexuálních jedinců. Z evoluční perspektivy je primární funkcí každého dlouhodobého vztahu mezi mužem a ženou reprodukce a výchova potomků, a to až do jejich pohlavní dospělosti.
Dlouhodobé vztahy můžeme nalézt i u jiných živočišných druhů, zejména těch, jejichž potomci jsou hodně závislí na rodičovské péči. Nicméně páry, kde jsou oba partneři stejného pohlaví (pro něž používáme termín homosexuální páry), mají významně méně potomků než páry heterosexuální, což znamená, že stejnopohlavní párování na první pohled snižuje reprodukční úspěch jedince.
Sexuální orientací se zabývají jak biologické, tak psychosociální disciplíny, přičemž občasné homosexuální chování i stabilní homosexuální preference byla popsána mnoha vědci po celém světě, a vztahy mezi jedinci stejného pohlaví byly zdokumentovány napříč kulturami a různými historickými obdobími, i v rámci zvířecí říše. Nicméně z evolučního hlediska není doposud zcela jasné, proč a jakým způsobem se homosexuální orientace může udržet v populaci, když snižuje jedincův reprodukční úspěch.
Jednou z možností je, že homosexualita by jedinci mohla poskytovat i jiné než přímé reprodukční výhody.