Text se zabývá otázkou filosofického výkladu procesu sekularizace u českého filosofa Jana Patočky (1907-1977). Východiskem je zde zejména autorova filosofie dějin, konkrétně pak studie "Nadcivilizace a její vnitřní konflikt" pocházející z padesátých let.
Patočkův výklad je zároveň srovnán se sociologickými díly Maxe Webera, Emila Durkheima a Tomáše G. Masaryka.
Touto cestou je konečně předvedeno, nakolik Patočkův výklad sekularizace a moderní společnosti zapadá do dnešních diskusí o sekularizaci/re-sakralizaci apod.