Do skupiny NREM parasomnií řadíme probouzení se zmateností, somnambulizmus a noční děsy. Tyto parasomnie jsou vázány především na dětský věk, nicméně postihují i 2-4% dospělých.
Jako spouštěcí faktory se u geneticky predisponovaných jedinců uplatňují vlivy zvyšující nestabilitu NREM spánku a homeostatický tlak, tedy stavy spojené s fragmentací nebo zmnožením NREM spánku. V klinicky nejednoznačných případech je indikováno polysomnografické vyšetření a video-EEG monitorace.V léčbě se uplatňují farrmakologické i nefarmakologické postupy.