Východiskem polemicky laděného článku je kritika přístupu A. Cheng, autorky vlivné a jinak velice kvalitní přehledové monografie Dějiny čínského myšlení, k čínskému jazyku a k číským znakům.
Autor vysvětluje, v čem se tyto názory míjí se současným stavem poznání na poli čínské jazykovědy, ale i literární historie či dějin kultury, a dokazuje to na příkladech. Pojednává pak o úskalích tradičních postupů a na pozadí jak současné západní lingvistiky čínštiny i obecné lingvistiky a lingvistické antropologie vůbec navrhuje, kterým směrem se orientovat při výzkumu vztahu čínského jazyka a čínského myšlení.