Abstrakt
Cílem naší stati je přiblížit obraz T. G.
Masaryka v Bulharsku během oslav u příležitosti jeho 80. narozenin. Bulharské reflexe prvního československého jsou nastíněny v přímé souvislosti s obrazem meziválečného Československa.
Nejdříve analyzujeme obraz T. G.
Masaryka a Československa v bulharské společnosti ve 20. letech XX. století. První československý prezident stal v Bulharsku objektem obdivovu již po první světové válce.
Kritický postoj k němu byl výjimkou. Idealizaci Masarykovy postavy lze vysvětlit především zoufalou situací v Bulharsku po roce 1918.
Idealizace a mytologizace Masarykovy postavy v meziválečném Bulharsku dosáhla svého vrcholu během oslav jeho 80. narozenin. Šlo o pragmatickou a strategicky zaměřenou mytologizaci československého prezidenta. Bulhaři věřili, že má T.
G. Masaryk mimořádný vliv v celém světě a bude proto schopen vyřešit i bulharské zahraničněpolitické problémy.
V publikacích věnované oslavám v roce 1930 bulharská společnost charakterizovala prvního československého prezidenta jako mesiáše, který byl Providencí poslán, aby převzal úlohu obránce malých slovanských národů. Kromě toho ve svých projevech a publikacích bulharští intelektuálové tradičně spojovali obrazy Masaryka a Československa. Československá republika byla charakterizována jako model k následování pokud jde o její tolerantní politiky vůči menšinám a T.
G. Masaryk představili jako státníka, který byl v tomto směru nejvíce přínosný.
Oslavy v Bulharsku v roce 1930 ukázaly, že Bulhaři neztratili svoji víru v morální schopnosti a autoritu prvního československého prezidenta přispět k realizaci národních bulharských aspiraci.