Abstrakt
Navazujeme na výzkumy z minulých let, a to se stejným záměrem identifikovat a pojmenovat převažující charakteristiky zpravodajství o zahraničněpolitických událostech. Struktura kapitoly, metody zkoumání i způsob výběru analyzovaného materiálu zůstávají stejné jako v uplynulých letech a je tak dále doplňována souvislá řada poznatků shromažďovaných již od roku 2008.
Díky kontinuálnímu sběru dat a analýze zpravodajství vzniká datová opora pro pojmenování trendů v zahraničněpolitickém zpravodajství českých médií. První část kapitoly se věnuje výsledkům kvantitativní analýzy zaměřené na identifikaci hlavních témat, přítomných aktérů a zemí, kterým byla v zahraničním zpravodajství věnována pozornost.
Druhá část kapitoly představuje dvě případové studie zaměřené na rozbor mediálního pokrytí vyvěšení vlajky Evropské unie na Pražském hradě v dubnu 2013 a na téma tzv. Benešových dekretů, o kterých se diskutovalo v lednu roku 2013 v kontextu kampaní před volbou prezidenta České republiky.
Výsledky analýzypotvrzují závěry studií z předchozích let. Zahraniční zpravodajství českých televizí je výrazně selektivní s ohledem na výběr událostí a osob či institucí, které mají možnost vyjadřovat se k medializovaným tématům.
Výraznou dlouhodobou charakteristikou je také domestikace zahraničních témat: zpravodajství akcentuje lokální (národní) rozměr událostí a prostor ve zpravodajství dostávají téměř výhradně čeští aktéři, zejména zástupci parlamentních stran. Výsledky kvalitativní analýzy vybraných událostí naznačují, že český tisk při referování o mezinárodních tématech používá podobné narativy, schémata a významové zkratky a opakovaně akcentuje téma národní suverenity České republiky v souvislosti s členstvím v mezinárodních společenstvích.
Silným tématem v mediálním diskurzu k oběma sledovaným událostem se stal také vzrůstající nacionalismus jako součást české politiky nebo politických strategií. Pro sledované zpravodajství je charakteristická také personalizace a emocionalizace.