Následující článek se zabývá vztahem mezi občanstvím EU a antidiskriminací v EU. Analýza se zaměřuje na definici a vymezení občanství EU ve vztahu k postavení občanů v členských státech a na právním postavení státních příslušníků třetích zemí.
Zákaz diskriminace na základě státní příslušnosti, která je klíčovým principem evropské integrace, je omezena do působnosti práva EU. Neustálé rozšiřování tohoto rozsahu v souvislosti se smlouvami a ESD reformních judikatura vedla v průběhu let, k aproximaci postavení občanů EU a postavení národních občanů, a to zejména v oblasti bydlení, přístupu na trh práce a sociální zabezpečení.
Souběžně s tím rozvoj, aproximace pozice občanů EU na právním postavení státních příslušníků třetích zemí má došlo. Základem tohoto vývoje je, na jedné straně, v normách sekundárního práva, které reguluje například práva dlouhodobě pobývajícího rezidenta a uprchlíků.
Na druhé straně, tento vývoj byl inspirován zásadou lidských práv žen a mužů, jak je vyjádřeno například v Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a pakty o lidských právech,