Tématem knihy je dichotomie příroda-kultura v rámci obecně antropologického diskurzu. Cílem je snaha hledat styčné plochy mezi přírodovědnými, empirickými a kulturněvědními, interpretativními postupy v rámci antropologie s tím, že kategorie příroda a kultura jsou jen jistou formou zvyku, jak přistupovat ke členění světa kolem nás a také jak chápat člověka.
Předložené texty navíc identifikují a mapují někter á tematická pole, v nichž se mohou badatelsky produktivně setkávat a navzájem ovlivňovat a doplňovat přírodovědně založené postupy s těmi, které vyrůstají z analýz kultury či socio--kulturní skutečnosti. Autorům této knihy tak nejde o to najít cestu z existující plurality přístupů, naopak chtějí tuto pluralitu podpořit.