Přístup k literatuře se vyznačuje jistým napětím mezi důrazem na její formální a obsahovou stránku. Proto lze také vydělit dva protichůdné přístupy k literatuře, a to ten, který je zřetelně vyznačen formalistickou inspirací, a ten, v němž bude uvažování o literárním díle poznamenáno metaforičností, která také přispívá k zdůrazňování jeho obsahové stránky.
Tyto vyhroceně protikladné se však míjejí s těžištěm literárního díla, které v převážné míře vězí ve formě sdělení. Navrhujeme tedy pojednávat literární dílo jako specifickou inscenaci smyslu.
Proto klademe důraz na sdělení jakožto formu, s níž jsou spjaty specifické účinky.