Abstrakt
Po desetiletích absence relevantní literatury o Marxovi, marxismu a neomarxismu 20. století u nás (s výjimkou překladů dvou knih R. Garaudyho) není se co divit, že velká část populace dosud tone v jakémsi trapném nemyšlení podobnému duchovním obzorům charakterizovaným třeba takovými výroky, že, jak praví Kuehnelt-Leddihne, Marx byl zdrojem zla po dobu tří generací.
Lze však konstatovat, že tato tristní situace se v poslední době přece jen zlepšuje.