Abstrakt
Cílem empirické studie je popsat výzkum představ žáka střední školy ve vybrané partii syntaktického učiva, konkrétně vztahů v souřadném souvětí, a reflektovat její současné didaktické zpracování v učebnicích i vyučovacím procesu. Jako výzkumný analytický rámec byl zvolen model didaktické rekonstrukce, jak jej popisuje Jelemenská, Sander a Kattmann (2003).
Nejprve je představen výzkumný problém v obecné rovině, následuje bližší seznámení s problematikou z pohledu školní praxe. Dále je popsána metodologie výzkumu a jeho výsledky.
Závěr tvoří shrnutí a diskuze výsledků a doporučení pro vyučování. Z výsledků výzkumu vyplývá, že tradiční postup při výuce zmíněné problematiky nedostatečně odráží komunikační zkušenosti žáků a jejich dosavadní poznání, neusiluje o její skutečné pochopení a rovněž neodpovídá požadavkům moderní didaktiky českého jazyka, neboť opomíjí komunikační cíl.
Rozpory, které panují v této oblasti v akademickém diskurzu, nicméně jsou pro potřeby školské praxe zpřehledněny, se projevily také v myšlení zkoumaného subjektu. Výzkum ukazuje, že zásady fungování češtiny, o jejichž osvojení žáky škola usiluje, jsou snáze uchopitelné za podmínky, že vyučování pracuje s jazykovou výbavou žáků jako rodilých mluvčích a podporuje skutečné pochopení probíraného učiva na základě hluboké kognitivní činnosti.