Článek je věnován rané Heideggerově a Jaspersově filosofii, problému a roli, již v této vrstvě jejich díla hraje existencielní rozměr filosofie. Filosofie existence je zde chápána jako problém vyrovnávání se s extrémy abstrakce a teologie, přičemž celou tuto strukturu lze v plnosti spatřovat již v díle S.
Kierkegaarda, jenž je takto jak Jaspersovi, tak Heideggerovi, bezprostřední inspirací.