Abstrakt
Cílem studie bylo zjistit, zda u české populace nad 60 let věku relativně horší čichové schopnosti vykazují asociaci s nižší sebehodnocenou kvalitou života a zda souvisí s vybranými demografickými proměnnými, zejména vzděláním, a kognitivními funkcemi. Studie se doposud zúčastnilo 87 jedinců (56 žen) průměrný věk 76,33 +- 8,02 (61 - 93) let bez diagnózy jakékoli formy demence či mírné kognitivní poruchy, Parkinsonovy choroby, epilepsie nebo deprese, kteří neprodělali mozkovou mrtvici či úraz hlavy s bezvědomím, nebyli v minulosti hospitalizování pro závislosti na alkoholu či drogách a nejsou v současné době léčeni chemo- či radioterapeuticky. Čichové schopnosti identifikace a diskriminace byly testovány pomocí čichových per Sniffin' Sticks (Hummel et al. 1997).
Pro zjištění kvality života byly administrovány otázky týkající se sebehodnocení čichu a chuti, výskytu fantosmie, parosmie, parageusie, zvýšené iritability vůči pachům, stravovacích návyků a nehod v domácnosti. Kognitivní schopnosti byly hodnoceny pomocí krátkého testu Mini Mental State Examination (MMSE) a testu Montreal Cognitive Assessment (MoCA).
V rozporu s předpoklady nebyly zjištěny mezipohlavní rozdíly v čichových schopnostech. Schopnost identifikace pachů pozitivně korelovala s dosaženým vzděláním a skóry MMSE a MoCA testů (Kendallova Tau-b = ,23 - 29; p < ,01) a negativně s věkem (Kendallovo Tau-b = -,24; p < ,01), zatímco schopnost diskriminace souvisela pouze se skórem dosaženým v testu MoCA (Kendallovo Tau = ,26, p < ,01).
Pokud jde o obtíže v každodenním životě, lidé trpící poruchami čichu a chuti (zejména fantosmiemi, parosmiemi) častěji vyjadřovali obavu, že jejich tělesný pach obtěžuje okolí, Kendallovo Tau-b = ,22; p < ,01. Lidé, kteří si vedli hůře v testu identifikace pachů, pak uváděli častější výskyt drobných nehod spojených se zhoršeným čichem (neschopnost zaznamenat včas, že se něco pálí či hoří, konzumace zkažených potravin), Kendallovo Tau-b = -,25; p < ,01.