Abstrakt
Cílem statě je poukázat na rozmanitost, jak mohou evaluátoři přistupovat k řešení evaluačních úloh. Provedená analýza dokládá, jak pestrý je rejstřík používaných přístupů a potažmo také, k jak rozdílnému typu informací mohou evaluace založené na rozdílných přístupech vést.
Text obrací pozornost k základům evaluačního myšlení a poukazuje na možnosti volby metodologického a konceptuálního rámce při řešení praktických úloh. Stať tedy nemá ambice poskytovat praktický návod k realizaci evaluací, nýbrž poskytuje zobecněné poznatky abstrahované od detailů rutinních evaluačních projektů.
Evaluace jsou nejprve vymezeny s využitím několika definic akcentujících metodologické priority evaluací a evaluačního výzkumu. Dále je detailní pozornost věnována čtyřem přístupům k provádění evaluací, a to konfirmačnímu (Goal-based), exploračnímu (Goal-free), konstruktivistickému (Constructivist) a k přístupu vedenému teorií (Theory-driven).
Každý z přístupů je vždy stručně charakterizován, dále je analyzován kontext jeho vzniku a vztah k ostatním přístupům; v neposlední řadě jsou uvedeny klíčové znaky a odlišnosti od ostatních přístupů. Užitečnou součástí analýzy každého přístupu je ilustrační příklad, z něhož jsou patrné odlišnosti v pojetí evaluací realizované v duchu jednotlivých přístupů.