Vymáhání pravidel unijního práva v rozšířené, post-lisabonské a post-krizové EU: Směrem ke vnitrounijní kondicionalitě?
Abstrakt
Článek analyzuje změny ve vynucování pravidel uvnitř EU způsobené krizí eurozóny. Pokouší se demonstrovat, že krize eurozóny přispěla k transplantaci mechanismů s prvky kondicionality, které se tradičně vyskytují ve vnějších vztazích EU (rozšíření, rozvojová politika), do vnitřního fungování Evropské unie. Článek zejména mapuje, které nové vnitřní unijní mechanismy pro vymáhání pravidel sdílejí prvky typické pro vnější unijní kondicionalitu (dominance mezivládních institucí, vágní právní rámec, široký záběr uplatňování, využití expertízy neunijních aktérů a charakter sankcí a transformační charakter) a dospívá k závěru, že k formování nové vnitřní unijní kondicionality došlo zejména u nástrojů pro řešení krizových situací spojených s veřejnými financemi států eurozóny (EFSF, EFSM, ESM), ale že kondicionalita proniká i do dalších oblastí unijní regulace, jako je schengenská spolupráce nebo kohezní politika.