Abstrakt
Aortokoronární bypass s využitím tepenných a/nebo žilních graftů je dnes dobře etablovanou metodou revaskularizace myokardu. Zatímco dlouhodobá průchodnost tepenných graftů je vynikající, žilní grafty jsou zatížené vysokým procentem okluzí.
To má pro pacienta konsekvence ve smyslu rizika infarktu myokardu, nutností revaskularizace, či úmrtí. Kyselina acetylosalicylová je indikovaná u všech pacientů s ischemickou chorobou srdeční (při nepřítomnosti kontraindikací) a u pacientů po chirurgické revaskularizaci je její časné podání důležité jak v prevenci selhání žiln ích graftů, tak i ve smyslu ovlivnění morbidity a mortality.
Otázka, zda duální antiagregace přidáním clopidogrelu, ticagreloru nebo prasugrelu ke kyselině acetylosalicylové může dál zlepšit prognózu pacientů po chirurgické revaskularizaci myokardu, není definitivně vyřešena. V přehledu jsou shrnuty výsledky studií a současné názory na duální antiagregaci u nemocných po aortokonárním bypassu.
Zmíněné jsou i dosavadní poznatky týkající se nových antagonistů P2Y12 receptorů (ticagreloru a prasugrelu).