Abstrakt
Cílem teoretické studie je zmapovat symbolickou moc jako podmínku a zároveň hlavní prostředek edukačně socializačního působení médií. V úvodu studie je stručně představen koncept symbolické moci, z něhož autor vyvozuje existenci specifického "vzdělávacího programu" médií.
V druhé části je diskutována role státu v utváření symbolického prostředí a je argumentováno, že parametry "vzdělávacího programu" médií dominantně definuje stát jako hegemon symbolické moci. Možnosti vytváření opozičních diskursů potenciálně narušujících symbolickou hegemonii státu a role, kterou v tomto procesu hraje mediální výchova, jsou tématem části následující.
Na závěr příspěvku je pak formulována představa mediální gramotnosti jako sociální a občanské kompetence, která jednotlivcům umožní účinněji se zapojit do procesu veřejné komunikace a politického rozhodování. Oproti tradiční představě, že média jsou hegemonem symbolické moci, předkládá příspěvek teoreticky podloženou tezi, že symbolická moc médií je kontrolována státem, který určuje obsah a podoby veřejného diskursu. "Vzdělávací program" médií je proto nastolován státem a odráží jeho potřeby kontrolovat vědění ve společnosti.
S ohledem na tato zjištění by mediální výchova mohla rozšířit současné pojetí mediální gramotnosti o občanský a politický kontext. Pokud jsou média primárně doménou ovládání, vědomosti a dovednosti spojené s médii by měly vytvářet přesnější představu o způsobech uplatňování moci ve společnosti a formách emancipace vůči ní.