Monografie se zabývá etnonymy Rom a Cikán/cikán v českém jazykovém prostředí. Pozornost je věnována především komplexnímu významu obou etnonym, způsobu jejich užívání rodilými mluvčími z řad majoritní společnosti a postoji samotných Romů k oběma slovům.
Práce zachycuje také uplatňování principu politické korektnosti na dvojici slov Rom/Cikán v časovém období od roku 1989. Analýza lexikografických pramenů, vybraných uměleckých textů, výzkum v Českém národním korpusu a průzkum u příslušníků majoritní společnosti i Romů samotných dokládají dvojí působení jazyka ve společnosti.
Na straně jedné jeho vliv na vytváření stereotypů při vnímání příslušníků romského etnika, na straně druhé působení jazyka jakožto "zrcadla reálného života", na jehož základě můžeme rekonstruovat obraz mimojazykové skutečnosti, v tomto případě charakter soužití majoritní společnosti a Romů.