Vývoj v pardubickém okrese v roce 1968 korespondoval s vývojem v celém Československu. Situace na okresní a krajské správní úrovni byla odlišná v tom, že se na rozdíl od centrální Prahy a Ústřednímu výboru KSČ v létě 1968 po tajných volbách obměnilo více jako 70 % stranických funkcionářů.
Politický vývoj v regionech tak do určité míry předbíhal politický vývoj nejvyššího stranického orgánu. Témata okresních konferencí KSČ v Pardubicích se rovněž nelišila od ostatních v Československu: na březnové řádné byla jedním z hlavních témat média, na červnové mimořádné pak výzva Dva tisíce slov.
Také aktivita novinářů a studentů v Pardubicích v reformním úsilí si nezadala s jinými regiony. Následné srpnová vojenská okupace sice nezasáhla Pardubicko co do počtu obětí jako jinde, její důsledky však byly i pro východočeský region stejně tragické.
V prvním týdnu však pardubičtí politici, občané a novináři stáli společně semknuti v odporu a ukazovali okupantům, jak vypadá československé vlastenectví a boj za práva národa.