Abstrakt
Chronická onemocnění ledvin postihují skoro desetinu naší populace a stávají se nejen medicínským, ale i sociálně-ekonomickým problémem. Nejlepším opatřením, které zpomalí epidemii rozvoje pokročilých stadií onemocnění, je zavedení screeningových programů, které budou vyhledávat nemocné s již vzniklým renálním poškozením či budou identifikovat ty, kteří mají rizikové faktory pro jejich vznik (např. hypertenzi, kardiovaskulární choroby, diabetes mellitus či jiné metabolické odchylky, rizikovou medikaci apod).
Nová doporučení pro vyhodnocování a léčbu chronických onemocnění ledvin se zaměřují nejen na stanovení renální funkce pomocí glomerulární filtrace a velikosti albuminurie, nově se klade důraz i na zjišťování strukturálních abnormalit renálního parenchymu a určení příčiny renálního onemocnění. Na základě metaanalýz velkých studií bylo vypracováno schéma určující riziko progrese chronického onemocnění ledvin, které doporučuje jednak frekvenci vyšetření renálních parametrů a jednak vhodnost sledování nefrologem u jednotlivých kategorií nemocných.
Skupiny pacientů s nízkým rizikem progrese mohou být sledovány praktickými lékaři a v delším časovém intervalu, nejrizikovější pacienti by měli být kontrolováni minimálně čtyřikrát ročně, a to v ambulanci odborných lékařů, nefrologů.