Abstrakt
Jazykový kontakt flexivní romštiny a španělštiny, katalánštiny a dalších jazyků Pyrenejského poloostrova začal již v první polovině 15. století. Dlouhodobý a těsný kontakt romštiny s jazykem majority měl na několika místech v Evropě za následek vznik tzv. pararomštiny.
Na Pyrenejském poloostrově se vyvinulo hned několik variant iberských pararomštin, jejichž fonologický, morfologický a lexikální vývoj z iberské romštiny popisujeme v první části práce. Původní podoba iberské romštiny 15. století se dle našeho názoru příliš nelišila od tzv. rané romštiny byzantského období, která se předpokládá ještě ve 14. století až do doby, kdy se romština začala šířit po Evropě.
Vliv španělštiny a dalších jazyků Pyrenejského poloostrova na iberskou romštinu je zásadní nejen kvůli přijetí morfologie a syntaxe těchto jazyků, ale také v oblasti fonologie a sémantiky. Na druhou stranu lze konstatovat, že iberské (para)romštiny vykazují mnoho romských archaismů, jakož i společné inovace, z nichž alespoň některé nelze připsat jazykovému kontaktu.
Práce vychází z rozs áhlého jazykového materiálu datovaného mezi 17. - 21. století a upozorňuje se v ní i na jevy, které dosud nebyly v těchto variantách popsány. Opačným fenoménem - vlivem španělské pararomštiny (caló) na španělštinu, se zabývá druhá část práce.
Tento vliv je zastoupen v podstatně menší míře, až na vzácné výjimky je omezen na lexikum a začal se objevovat v nestandardních variantách španělštiny zejména v 19. století, přičemž mnohé romismy dnes již vyšly z užívání. Znalost vybraných romismů byla předmětem našeho sociolingvistického dotazníkového výzkumu vedeného mezi téměř 1500 respondenty.
Zároveň jsme se snažili vysledovat možné tendence týkající se znalosti jednotlivých romismů ze strany respondentů ve vztahu k jejich věku, pohlaví, vzdělání a regionu. Jedním z našich cílů bylo také ověřit, zda je terénní výzkum formou papírového a elektronického dotazníku vhodný pro tento typ bádání.