Abstrakt
Teorie centeringu je textovělingvistický přístup, který dosud není v českém prostředí dostatečně reflektován. Proto ve svém příspěvku nejprve představím metodologické základy této teorie (motivace, metodologický základ, nástroje atd.), objasním klasifikaci center pozornosti (Cf, Cb, Cp) a jednotlivých typů tzv. přechodů odvozených z proměn hodnot center pozornosti jednotlivých entit (continue, retain, smooth-shift, rough-shift).
Poté poukáži na některé problematické jevy odhalené v rámci předběžného výzkumu uplatňování přístupu teorie centeringu na český jazykový materiál Pražského závislostního korpusu 3.0, jako jsou například problematika zájmenného pravidla, podmětového pravidla, omezení počtu Cb, problematika spojená s výskytem většího množství koreferenčních výrazů v jedné výpovědi, komplikace spojené s elidovanými výrazy apod. Na závěr se pokusím navrhnout řešení, jak ke klasifikaci center pozornosti přistupovat v praxi, navrhnu pomocná kritéria, princip paralelní anotace apod.