Následky kraniocerebrálního traumatu (KCT) jsou závislé na druhu poranění, rozsahu lézí atd. Dotazníkové hodnocení základních rysů vývoje po léčbě a rehabilitaci jedince s prodělaným KCT poskytuje informaci o jeho subjektivním vnímání somatického stavu, kognice, emočním prožívání atd.
Na základě těchto poznatků lze řídit další péči i rehabilitační proces u pacienta. Základní vývojové trendy příznaků z dotazníku Rivermead Post-Concussion Symptoms Questionnaire ukázaly, že nejlépe se pacienti po KCT cítí mezi prvním a druhým rokem od úrazu.
V období do jednoho roku a nad dva roky od události se hodnocení příznaků škálou RPCSQ zhruba shodují, tj. pacienti výrazně hůře pociťují příznaky kognitivní insuficience, a to hlavně v oblasti paměti (zapomínání), soustředění a myšlení, ale také emočního prožívání (deprese, podrážděnost, zklamání) a částečně i obtíže tělesné (únava, rozmazané vidění, vnitřní neklid).