Článek shrnuje výsledky výzkumu vlivu desetidenního pobytu a tréninku ve vyšší nadmořské výšce (1 850m n. m.) na změny sportovní výkonnosti u běžců na lyžích na úrovni aerobní, anaerobní a kritické intenzity zatížení prostřednictvím sledování srdeční frekvence (SF) a koncentrace laktátu v kapilární krvi. Pro ověření byl využit nestandardizovaný běžecký terénní test (3x2km, interval aktivního odpočinku 10 minut).
Záměrně vybraný soubor běžců na lyžích (n=7) absolvoval test celkem pětkrát: vstupní v nížině (480m n. m.), třikrát ve vyšší nadmořské výšce (3., 6. a 9. den pobytu), kontrolní desátý den po návratu do nížiny. Pro rychlost běhu na úrovni aerobního i anaerobního prahu stanoveného v nížině, byly hodnoty SF i koncentrace laktátu v průběhu všech testů ve výšce vždy vyšší (v porovnání s nížinou).
SF i koncentrace laktátu na úrovni kritické intenzity definované v nížině se při testech ve výšce nezměnila. Průměrné hodnoty SF i laktátu při kontrolním testu v nížině deset dnů po návratu z výšky byly pro všechny sledované intenzity zatížení nižší než hodnoty zjištěné v nížině před odjezdem do výšky.
Desetidenní pobyt a trénink ve výšce měl v námi testovaném modelu vliv na snížení sportovní výkonnosti běžců na lyžích v průběhu pobytu ve výšce a pozitivní efekt na rozvoj všech sledovaných intenzit zatížení po návratu do nížiny.