Abstrakt
Chronická kortikoterapie i obstrukční ventilační porucha jsou nezávislými rizikovými faktory pro vznik fibrilace síní. Antikoagulační terapie, je-li indikovaná, je u pacientů s CHOPN i akutními respiračními infekty při absenci masivní hemoptýzy vhodná.
Nutno respektovat eventuální lékové interakce. U akutních stavů s nutností invazivních diagnostických či terapeutických výkonů může být nutný převod na LMWH či podávání krátkodobějších antikoagulancií.
U nemocn ých s méně pokročilými formami tumorů je antikoagulační terapie přínosná i vzhledem k vysokému riziku tromboembolismu. Bezpečnější a účinnější se jeví LMWH proti kumarinovým derivátům.
Nemocní se spánkovou apnoe mají vysokou prevalenci fibrilace síní, proto je vhodné zejména u obézních pacientů doplnit diagnostiku tohoto onemocnění.