Článek zaujímá kritické stanovisko k vlivnému eseji Franka Sibleyho ('Estetické pojmy') ve kterém obhajuje tezi, že estetické pojmy nejsou řízeny pravidly a to v tom smyslu, že žádný popis díla formulovaný v pojmech mimoestetických nebude nikdy postačující pro správné užití estetického pojmu. Z toho vyplývá, že estetické soudy nelze zdůvodnit ani vysvětlit.
Ukazuji, že zatímco je Sibleyho teze pravdivá ohledně pozitivních estetických pojmů (jako 'krásný'), pro negativní estetické pojmy (jako 'ošklivý') neplatí. Toto své tvrzení obhajuji proti různým kritickým argumentům, které byly publikovány, a vysvětluji důsledky této asymetrie.