Abstrakt
Pupeční kýla u dospělých patří k častým chirurgickým stavům v 5. a 6. dekádě života. Navzdory velkému počtu prováděných výkonů je v literatuře udáván znepokojivě vysoký počet recidiv po klasických plastikách až 54 %.
Navíc se uvádí, že při opakovaných recidivách dochází k neustálému zvětšování kýlního vaku i branky. Rozhodli jsme se proto vyzkoumat počet recidiv po klasických operacích malých pupečních kýl na našem pracovišti.
Data o pacientech do této retrospektivní studie mezi lety 2006 a 2010 byla získána z elektronické nemocniční databáze. Do studie byli zařazeni pacienti s pupeční kýlou a brankou do 3 cm, kteří podstoupili primární elektivní operaci, vyřazeni byli pacienti s kýlou v jizvě.
Všichni pacienti byli s odstupem nejméně 3 let kontaktováni k ověření správnosti dat.Celkem bylo do studie zařazeno 127 pacientů. U žádného pacienta nebyla v daných letech při primární operaci použita síťka.
Recidiva byla zaznamenána celkem u 13,4 % pacientů. Přibližně 40 % pacientů s první recidivou bylo reoperováno na našem pracovišti, 30 % pacientů bylo reoperováno na jiném pracovišti a zbytek pacientů kvůli recidivě dosud nevyhledal lékařské ošetření.
Pacienti s recidivou se od zbytku skupiny v našem souboru nelišili věkem, BMI ani rozvojem ranné infekce.Vzhledem k vysokému počtu recidiv je třeba pečlivě zvažovat potenciální rizikové faktory jako hodnotu BMI a velikost defektu břišní stěny. Na základě výše uvedených výsledků se nabízí doporučení širšího využívání síťky, a to zejména u obézních pacientů s BMI nad 30 kg/m2 a defektem břišní stěny nad 3 cm.
Zatím zůstává otázkou primární použití síťky u všech pacientů s nadváhou a defektem stěny menším než 3 cm.